6. 9. 2026

V minulém článku jsme si popsali rozdíly mezi svěřenským fondem a dědictvím a pozitiva i nevýhody obou řešení. Přitom se tedy jedná zejména o situace spjaté se smrtí vlastníka převáděného majetku.

Nicméně nabízí se ještě další institut vhodný pro předání majetku, a to již za života vlastníka neboli dárce. Tím je darování.

Darování majetku další generaci nebo jiné blízké osobě může sice na první pohled vypadat jednoduše. Pokud však jde o nemovitosti, větší finanční obnos, podíl ve společnosti nebo jiné významnější portfolio, je dobré přemýšlet nejen nad tím, komu připadne, ale také kdy ho obdarovaný získá, kdo s ním bude nakládat a jaká pravidla budou platit do budoucna.

Ačkoli darování i svěřenský fond mohou sloužit stejnému účelu, jejich princip a praktické dopady jsou ve výsledku velmi odlišné. Rozhodující je záměr vlastníka a dlouhodobý plán.

Darování: jednoduché a přímé řešení

Darování je dosud pravděpodobně více častý způsob, jak bezúplatně převést majetek na jinou osobu. Důležitou výhodou darování je jeho relativní jednoduchost a administrativní nenáročnost. Po uskutečnění darování se obdarovaný stává vlastníkem a může s darem zpravidla samostatně nakládat. Pokud například rodič chce dítěti pomoci s bydlením a daruje mu byt, není důvod, aby nad nemovitostí dlouhodobě vykonával kontrolu.

V některých případech bývá dar rovněž významným faktorem daňového osvobození.

Nevýhody darování

Darování má však také svá rizika. Jakmile je dar převeden, dárce nad ním zpravidla ztrácí přímou kontrolu. Po splnění právních náležitostí je obdarovaný oprávněn užívat dar podle svého uvážení a jeho rozhodnutí už nemusí odpovídat původní představě dárce.

To může znamenat komplikace například v situaci, kdy rodič později změní svůj názor, změní se rodinná situace (jako třeba rozvod) nebo obdarovaný je velmi mladý, finančně nezkušený a panuje riziko, že by majetek mohl rychle spotřebovat či rozprodat.

Existuje i tzv. darování pro případ smrti, kdy vlastnické právo k daru přechází na obdarovaného až smrtí dárce. I zde pochopitelně dárce nemá kontrolu nad tím, jakým způsobem bude s darem naloženo po jeho smrti.

Svěřenský fond: předání majetku podle předem nastavených pravidel

Vhodnou alternativou může být svěřenský fond. Majetek se vyčlení z vlastnictví zakladatele a svěří se do správy svěřenského správce. Ten s ním nakládá podle pravidel stanovených při vzniku fondu.

Zakladatel tak má možnost určit nejen kdo má z majetku těžit, ale také za jakých podmínek, v jakém rozsahu a kdy.

Vzorovým případem mohou být rodiče, kteří chtějí zajistit své děti, ale nechtějí jim celé portfolio předat v osmnácti letech. Do svěřenského fondu vloží například nemovitosti a nastaví pravidla, podle kterých budou děti získávat prostředky postupně.

Svěřenský fond tedy umožňuje oddělit vlastnictví majetku od jeho užívání a ekonomického prospěchu.

Kdy je svěřenský fond vhodnější alternativou?

Svěřenský fond může dávat větší smysl zejména u větší nebo složitější struktury.

Typickým příkladem je rodinné bohatství, které má sloužit několika generacím – zakladatel rodinné firmy nechce jednoduše rozdělit obchodní podíly nebo soubor nájemních bytů mezi několik potomků, ale chce předem nastavit pravidla pro jejich další správu tak, aby výnos z nich sloužil celé rodině.

Výhodou je možnost vytvořit poměrně detailní pravidla. Lze například řešit, kdo bude mít z majetku prospěch, za jakých podmínek budou vypláceny peníze nebo jak má správce postupovat při správě. Často potomci dostanou určitý minimální finanční standard a jestliže chtějí benefitovat z rodinného majetku více, musejí například pracovat ve firmě nebo obhospodařovat rodinné nemovitosti.

Významnou roli představuje také věk obmyšlených osob. Právě proto i zde dokáže být svěřenský fond praktickým řešením. Při přímém darování se nemovitost stává vlastnictvím obdarovaného. U nezletilých dětí navíc mohou vznikat další právní a praktické otázky spojené se správou. Svěřenský fond umožňuje nastavit pravidla tak, aby dítě z majetku získávalo užitek postupně nebo za určitých podmínek.

Svěřenský fond také funguje jako právnická osoba, tedy má totožné účetnictví a stejně tak daňové a právní povinnosti. Tím je zároveň i důvěryhodnějším partnerem pro banky nebo například soukromé investory.

Náročnost obou institutů

Nutno však zároveň zdůraznit, že založení a správa svěřenského fondu jsou oproti běžnému darování komplikovanější.

Darování bývá zpravidla jednodušší a levnější. U nemovitosti je potřeba připravit darovací smlouvu a provést zápis do katastru nemovitostí.

Svěřenský fond je administrativně náročnější. Kromě jeho založení je potřeba počítat také s průběžnou správou, činností svěřenského správce a dalšími náklady.

Proto u drobných záležitostí nemusí být svěřenský fond ekonomicky smysluplný. U rozsáhlejšího rodinného majetku však mohou výhody dlouhodobého nastavení převážit vyšší počáteční i průběžné náklady.

Která varianta je tedy lepší?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď.

Darování může být vhodné tehdy, když chcete dar jednoduše a přímo převést na konkrétní osobu a nevadí vám, že s ním bude obdarovaný následně samostatně nakládat.

Svěřenský fond může být zajímavější tehdy, když chcete majetek spravovat dlouhodobě, nastavit pravidla jeho využívání nebo zajistit více osob či více generací.

U významnějšího majetku proto není dobré se rozhodovat pouze podle jednoduchosti nebo okamžitých nákladů. Podstatné je především to, čeho chcete převodem portfolia dosáhnout za pět, deset nebo dvacet let.

Svěřenský fond umožňuje efektivní vyčlenění majetku, jeho dlouhodobou správu a minimalizuje riziko budoucích sporů – ať už mezi dědici, členy rodiny nebo společníky. V mnoha případech svěřenský fond představuje lepší alternativu než závěť, darování či jiné způsoby.

Ani jeden z těchto nástrojů by ale neměl být posuzován izolovaně. Při plánování předání  je nezbytné také zohlednit například dědické právo, postavení potomků, případné dluhy, podnikatelská rizika a daňové dopady.

A kde do toho vstupuje realitní makléř?

Byť se možná jeví, že otázka darování nebo svěřenského fondu je čistě záležitostí právníků, notářů a daňových poradců, u nemovitostí ale existuje ještě jedna praktická rovina – jak s nemovitostí efektivně naložit a jakou má dnes i do budoucna hodnotu.

Pokud například rodina řeší, jak naložit s několika byty, rodinným domem nebo jinou nemovitostí, je užitečné znát její reálné tržní ocenění, potenciál prodeje či pronájmu a alternativy dalšího využití.

A právě zde má své místo zkušený realitní makléř, který přinese praktický pohled na samotnou nemovitost a možnosti, které s ní na trhu existují.